Stravovací návyky studentů a celkově mladých lidí mají veliký význam na jejich výkon a zdraví. Cílem tohoto článku je rozšířit povědomí o tom, jak je jen obyčejná svačina velmi důležitá pro naše školní výsledky a celkový výkon, a že i jako studenti můžeme jíst zdravě a zároveň levně.
Než se pustíme hlouběji do našeho tématu: „Proč jsou svačiny tak podstatné?“, je důležité zmínit, že náš den nezačíná svačinou, ale snídaní. A ne nadarmo se říká, že snídaně je základem dne. Pokud si říkáte, že na pořádnou snídani nemáte ráno čas, tento problém by mohly vyřešit například velice populární overnight oats, smoothie či tortilla naslano, nebo na sladko (dle preference). Vše si stačí jen připravit den předem a potrvá vám to maximálně 5 minut. Nezapomínejte také průběžně celý den pít vodu.
Důležité je udržet si koncentraci a energii. Toho můžeme dosáhnout díky ořechům, celozrnnému pečivu či ovoci, které nám mohou poskytovat dlouhodobou energii a podporovat lepší soustředěnost během vyučování. Rychlé občerstvení s vysokým obsahem cukru nám muže naopak způsobovat rychlý pokles energie, s čímž přichází i ztráta koncentrace. Tím samozřejmě neříkáme, že bychom neměli jíst rychlé občerstvení a naprosto omezit chození do našeho skvělého bufetu – každý má občas chuť na něco dobrého. A také něco malého sladkého denně napomůže mentální radosti mozku. Nemůžeme přeci pracovat bez „odměn” pro mozek, avšak je důležité to nepřehánět.
Pro lepší mentální funkce bychom si měli určitě dopřát jakékoliv potraviny obsahující omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí například v hodně tučných rybách. Pokud nemáte rádi ryby, můžete zkusit třeba vlašské ořechy. Omega-3 mastné kyseliny mohou podporovat zdravý vývoj mozku a kognitivní funkce (= funkce, které umožnují člověku vnímat svět kolem sebe, jednat, reagovat, zvládat různé úkoly). A jako poslední bod zde máme celkově pozitivní vliv na zdraví v tom smyslu, že zdravé svačiny nám mohou přispět ke snížení rizika vývoje chronických onemocnění.
HUMMUS S ČERSTVOU ZELENINOU
Cizrnu slijeme do misky (cizrnový nálev dáme stranou) a vložíme do mixéru. Přidáme nakrájený česnek, kmín, olej, tahini, sůl, pepř, šťávu z půlky citronu a rozmixujeme. Pokud je směs hustá, přilijeme cizrnový nálev, nebo kapku olivového oleje. Na konec můžeme dochutit špetkou soli, pepřem, nebo citronem, záleží na preferencích. K humusu si nakrájíme čerstvou zeleninu (např. okurku, papriku, mrkev), opět záleží na chutích. A můžeme podávat.
RÝŽOVÁ KAŠE
Jako první si uvaříme mléčnou kulatozrnnou rýži, kterou dáme do hrnce a zalijeme vodou, asi 1 cm nad rýži. Přidáme špetku soli, lžíci sladidla a necháme dusit na nejnižším stupni doměkka. Následně do rýže vlijeme mléko a promixujeme ponorným mixerem do hladka. Nakonec přidáme mletou vanilku, opět nějaké sladidlo dle chuti a pořádně mixujeme. Na úplný závěr přidáme svoji oblíbenou příchuť, jako je například džem, med se skořicí, čerstvé nebo sušené ovoce a tak dále.
SENDVIČ S OMELETOU
Vejce rozkvedláme se špetkou soli. Na rozehřáté pánvi necháme rozpustit kousek másla a nalijeme do ní rozkvedlané vejce. Na to pak vložíme toastový chléb a otočíme, aby byl toast z obou stran ve vajíčku. Osolíme, opepříme a otočíme omeletu na druhou stranu. Na toust poskládáme plátky šunky, rajčete a salátu. Ohneme rohy omelety, vložíme plátek sýru a obě strany toastu dáme k sobě.
Miroslav Bergr, Michaela Velová, P1B